Už za pár dní se na nás vyřítí nový díl strašidelné First person akce F.E.A.R a určitě se řada z vás nemůže dočkat. Přiznám se, že i já jsem po dohrání dvojky naprosto natěšený. Přesto jsem se chtěl vrátit o dva roky na zpět, právě k datu vydání F.E.A.R 2 a napsat pár řádků o této skvělé hře. Pomalu se dostávám do stádia, kdy se vrácím k hrám, které jsem prostě přehlédl a nikdy si je nezahrál. První důvod je nostalgie a nutkání zahrát si starší skvělé hry a druhým je výkon mého notebooku, který pomaličku začíná ztrácet dech. Přeci jenom u nových her musím pomaličku snižovat konfiguraci, a rád si zahraji sice starší, ale graficky úchvatné hry. Není přeci dáno, že recenze musí být psána na nové hry. Proč nezkusit nalákat hráče, kteří stejně jako já minuly výborné hry, že je možné se pobavit i u staršího titulu. A F.E.A.R 2 za to opravdu stojí.

Hra se opět točí kolem nadpřirozeného stvoření jménem Alma, která dokáže měnit realitu a vytvářet vlastní šílený svět, plný bolesti a strachu. Namísto hraní za Point Mana, protagonistu prvního dílu, si zahrajeme za nového týpka jménem Michael Becket. Je to voják a je součástí speciálního týmu Delta Force. Ještě před samotným zahájením pravé akce, se ocitneme v paralelním světě Almy, který má vyděsit, ale především navodit podezření o propojení hlavního hrdiny a zlobivé holčičky. Po několika nepříjemných chvílích se ocitáme na palubě letadla, ve kterém se seznámíme s novými členy týmu a vyslechneme si základní briefing o průběhu mise. Náš tým má za úkol najít starou známou Genevieve Aristide, která má mimojiné na svědomí vznik projektu Origin, a je jedním ze strůjců problémů v původní hře (společně s Wadem, kterého si vychutnala Alma v původní hře) . Po přistání na místě, je na první pohled vidno, že nejsme dnešní první návštěva. Sídlo je totiž napadeno jednotkami ATC black ops, kteří mají nařízeno zlikvidovat veškeré důkazy a samotnou Aristide. Po úspěšné likvidaci prvních nepřátel se dostaneme do tajné laboratoře, kde objevíme první zmínky o projektu Harbringer, který se nějakým způsobem týká samotného Becketa a dalších členů týmu. Dokonce se střetneme se samotnou Aristide (s kterou se během hry setkáte několikrát a stane se jednou z klíčových postav). Ta vám vysvětlí, že jste jediný kdo může zastavit Almu. Ta se dostane na svobodu a je schopná neuvěřitelných věcí. Hra vlastně začíná 30 minut před koncem jedničky, a vy tak zažíváte poslední chvíle před explozí (kterou končí originál), znovu v kůži někoho jiného. Najednou se ozve obrovská rána, je vidět velký výbuch na obzoru a poté už sme jen svědky pádu hlavního hrdiny do bezvědomí. Výbuch jste přežili jen zázrakem, a Becket se probouzí v nemocnici. Jenže je opět něco špatně. Nemocnice je napadena jednotkami ATC, kteří vám půjdou tvrdě po krku. Navíc se v nemocnici dějou velmi podivné věci, za kterými není nikdo jiný než Alma. Tentokrát na svobodě a hodně naštvaná. Roztáčí se kolotoč, kde nebude nouze o pořádnou akci, stejně tak o lekací a strašidelné scény. Postupně se střetnete se starými známými a odhalíte nové skutečnosti o vlastní minulosti.

Víc z příběhu neprozradím. Ten je naprosto klíčovým atributem hratelnosti a je jedním z nejlepších, jaký byl kdy v akční hře k slyšení a vidění. Pokud jste hráli první díl, budete jako doma. Jedná se v podstatě o tu samou skvělou hru, samozřejmě v novém kabátku. Velkou část F.E.A.R. dělá neuvěřitelná atmosféra hry. Ať už se jedná o adrenalinovou akci, tak o strachem nasáklé hororvé pasáže. Ty jsou většinou předznamenány neidentifikovatelným zdrojem energie, následována halucinacemi, ve kterých se napětí dá opravdu krájet. Většinou se jedná o vidiny a nečekané zvuky, linoucí se zpoza rohu. Potom si můžete být jisti, že na vás něco vybafne a zaručeně vám zrychlí tepovou frekvenci na nebezpečnou mez. Doporučuji hrát po tmě, opravdu velmi bouřlivý zážitek. Samozřejmě se objeví pasáže s Almou, která se nás bude snažit vyděsit svými nadpřirozenými schopnostmi. Atmosféra je zkrátka výtečná a každý hororový fanda si bude slintat na triko.

Co se týče akce, můžu s klidným svědomím napsat slovo výborně. Sice se jedná o klasickou koridorovou akci, která nenabízí příliš svobody pohybu, ani žádné nové prvky od konkurence, avšak právě v kolonce klasických akcí vyčnívá vysoko nad mnohé z nich. Akce je opravdu výborná, spousta nepřátel, kteří jsou navíc ovládáni velmi dobrou umělou inteligencí. Vojáci na vás nebudou nabíhat po stovkách, v bezhlavém nábíhání před mušku samopalu. Naopak se skrývají za překážkami, neustále se přesouvají, a chvilka nepozornosti může znamenat vojáka za zády a jistou smrt. Stále si musíte kontrolovat zadek i předek, navíc si nemůžete být nikde jisti. Nejenže koridory mají většinou více uliček, vojáci navíc hází granáty a často vás dostanou bez jediného výstřelu. Pokud si nastavíte vyšší obtížnost, budete muset předvést opravdu to nejlepší. Velkou výhodu v boji vám zaručí schopnost zpomalení času. V momentě aktivace této vychtávky se vše kolem vás zpomalí a vy tak máte větší šanci zaměřit nepřátelé. Navíc se tato schopnost neustále dobíjí, stačí jen chvilku počkat v bezpečí.

Každá správná akce, krom nabušeného hrdiny, musí obsahovat nějaké ty zbraně. V této hře jich není žádné obrovské množství, přesto se najdou i méně viděné kousky. Pistole, samopaly či brokovnice jsou ty základní, které budete používat nejčastěji. Během hry se dostanete i k lepším kouskům, jako je granátomet, raketomet či energetická puška. Sebou můžete nést pouze tři zbraně, a často bude velmi těžké vybrat tu správnou kombinaci. Jak je zvykem po cestě sbíráte lékárničky, brnění, ale také různé kazety a cédéčka, které obsahují zajímavé informace a doplňují střípky příběhu.

V některých recenzích se lze dočíst o základním záporu hry. Tou je až příšerná krátkost hry. Musím se přiznat, že mi to vůbec nevadilo. Hra byla natolik intenzivní, že i po dohrání jsem byl hry plný ještě další týden. Hra vás prostě chytí a nepustí dokud neuvidíte závěrečné titulky. Velkým vylepšením oproti předchůdci je rozmanitost prostředí. Podíváme se do různých lokací a v žádné nezůstanete tak dlouho, aby začala nudit.

Hlavním hřebem hry je podle mého názoru grafika. Už v prvním díle byla na svou dobu naprosto uchvátná. Ve dvojce jde ještě o krok dál, a pokud nastavíte maximální detaily, dovolim si říct, že v roce 2009 prostě neměla konkurenci. Uchvatné interiéry, skvostné detaily, plně interaktivní prostředí, hra světla a stínu. Prostě paráda. Autoři si prostě vyhráli a F.E.A.Ru to hrozně sluší. Hudba je na druhou stranu poměrně nevýrazná. Během hry jsem jí příliš nevnímal. I když dokáže upozornit na lekací místa svou gradací, a hlavně při vidinách hlavního hrdiny dokáže vyšroubovat atmosféru ještě o stupínek výš.

F.E.A.R 2 je prostě skvělá hra. Možná, že mně Alma zhypnotizovala, ale já jsem se skvěle bavil. Nadprůměrná akce, se skvělým příběhem a hutnou atmosférou. Taková kombinace se často nevidí. Užijte si skvělý čas, od toho ty počítačové hry přeci jsou.

+ Skvělá akce, hutná atmosféra, skvělý nepřátelé, úžasná grafika
– Už aby vyšla trojka

F.E.A.R 2 u nás získal hodnotenie:
9.7/10

Vydavatel: Monolith
Singleplayer – Ano
Multiplayer – Ano
Doporučné požiadavky
Minimum pro Vista: CPU 3,2 GHz, 1,5 GB RAM, VGA 256 MB