Call of Juarez: Bound in Blood – Recenze

Dlouho jsem tápal po internetu, ve snaze najít akční hru, kterou bych si mohl zahrát, přitom by její obsah přinesl něco nového a neokoukaného. Na poli FPS (First Person Shooter) žánru uzrálo již mnoho her, a hlavně tématikou druhé světové války přímo přerůstala. Hledal jsem proto originalitu, která by se odehrávala v netradiční době, a dokázala mne zabavit na více jak hodinu. Po delším hledáním jsem narazil na hru Call of Juarez: Bound in Blood. O hře jsem sice slyšel, ale prostě jsem ji jen tak přešel a nechal ležet. Spojil jsem si totiž název s jiným „Call of“ a jelikož jsem měl dost „skopčáku“ a chrabrých Rusáků, tiše jsem o hru ztratil zájem. Z nostalgie si pročítám starší recenze a koukám, hra má opravdu skvělá hodnocení, minimum chyb, navíc se jedná o akční hru s westernovou tématikou. Proč ne, mám chvilku čas, tak se do toho pustím. Po několika hodinách nočního hraní jsem si prohlédl závěrečné titulky a mohl jít spokojeně spát. Dlouho se mi nestalo, že by mne hra tak vtáhla.

Call of Juarez: Bound in Blood vyšel roku 2009 a je dílem severských sousedů, polského týmu Techland, který má na kontě kromě několika vcelku nazajímavých her, vcelku naopak povedenou akci Chrome. Ta slavila úspěch nejen na tuzemském trhu, ale i za velkou louží a díky ní se firma dostala do širšího podvědomí chtivých hráčů. Navíc nyní pracují na velmi nadějném projektu Dead Island, o kterém si můžete prečíst v tomto článku. Call of Juarez: Bound in Blood, je zatím jejich posledním kouskem a nutno říct, že i tím nejlepším. Jedná se o pokračování, které nepřímo navazuje na původní titul Call of Juarez, ve kterém jste se chopili dvou hratelnostně odlišných chlapíků. Zatímco reverend Ray promlouval svými kolty a pěstmi, hbitý Bill dodal stealth prvky se zaměřením na tichý postup a opatrný pohyb. V Bound Blood se opět představí Ray, a záda mu bude krýt jeho bratr Thomas. Tentokrát autoři odstranili vcelku nezáživné plížení a vsadili na čistokrevnou akci, plnou kulek a vůně černého prachu.

Bound in Blood je prequelem původní hry a odehrává se o 20 let před událostmi jedničky. Starý reverend je nyní poměrně čiperný chlapík a fandové původní hry si mohou zajímavou retrospektivou doplnit střípky příběhu, konečně se dozvědět jak to všechno začalo a jak je možné, že obyčejný reverend dokáže tak obratně používat zbraně. Naše vyprávění začíná během nějtěžších bojů občanské války v USA, které se na straně Konfederace účastní oba z bratrů. Prvním úkolem bude v kůži jednoho zachránit svého bratra a postarat se o ostudný ústup vojáků Unie. Ze začátku poměrně obyčejný příběh začíná nabírat na obrátkách, bratři kvůli rodinným důvodům dezertují  z armády, vyřídí si to se starým známým banditou, setkají se s indiánským kmenem Apachi a po několika zvratech se vydají hledat poklad starých Aztéků. Ray a Thomas mají ještě třetího nejmladšího bratra Williama, zatímco oni dva jsou hratelnými postavami, William figuruje jen jako vypravěč a vedlejší postava. Rodina je pro bratry nadevše, ovšem jediná věc dokáže toto pouto rozdělit. Je to žena, která dokáže manipulovat s bratry a vězte, že pořádně zamotá hlavy hrdinům i Vám.

Dvě hratelné postavy, dva herní styly. To bohužel platí jenom velmi omezeně a hratelnost se za jednoho od druhého příliš neliší. Ray je ten silný, vše řeší svaly a násilím. Dokáže tak oproti svému bratrovi snadno prokopnout dveře, házet granáty či ovládat těžký kulomet. Narozdíl od Raye je Thomas obratnější, rychlejší, dokáže používat luk a šíp (velmi efektivní zbraň) a házet nebezpečné díky. Velmi mne potěšil fakt, že se cesty postav v některých chvílích rozcházejí a hra tak projevuje náznak nelineárnosti. Kooperace funguje až nad očekávání zdařile. Bratr se dokáže o sebe i o několik nepřátel postarat sám, ale samozřejmě bude potřebovat i Váš kolt. Za celou hru se mi nestalo, že by mi sourozenec zemřel, ale vězte že při chvilce nepozornosti se tak stane velmi snadno.

Zatím tady máme poměrně tuctovou střílečku z pohledu první osoby. Jenže se jedná o sakra zábavnou střílečku. Námět sám o sobě skrývá velkou sílu, přeci jenom westernový nádech, staré kolty a salóny mají něco do sebe. Nečekejte žádné životem překypující města, tahle hra je plná frajerských kovbojů, vyprahlých míst a nelítostných Indiánů. Dalším trumfem je skvostná hratelnost a design. Nečekejte žádné vychytralé protivníky, kteří se Vám vplíží do zad, ovšem co nemají v makovici, to dohánění počtem. Pro hrdiny hrají v přestřelkách dvě věci, prostředí a jejich mistrná zručnost se zbraněmi. Pokud se schováte za předmět či skálu, můžete se velmi jednoduchým systémem vyklonit. Je vás tak velmi špatně vidět a dokážete likvidovat nepozorné nepřátelé, bez strachu o vlastní kejhák. Odolonost protivníků záleží na místě zásahu. Hlava je jasná, jedna rána a je to, pokud se trefíte do nohy, nešťastník si pouze lehne či začne poskakovat, ale je stále nebezpečný. Tento systém zranění vás bude trápit ze začátku, kdy budete vládnout lehčími zbraněmi. V pozdější fázi hry, po nákupu lepší pušky, bude ve většině případů platit co zásah to smrt.

Již jsem nakousl zbraně. Těch je ve hře několik druhů. Některé vytrousí padlí zlouni, ale ty nejsou valné kvality. Z padlých sbíráte krom nábojů, také zlaťáky, za které si můžete v obchodě nakoupit někdy velmi zajímavé kousky. Mým oblíbeným se stala super sniperská puška se zaměřovačem. Kdo raději střílí na blízko, určitě dá přednost brokovnici či její upilované sestřence. Náboje se dají sehnat všude, proto není důvod bát se střílet, a nějaká ta trefa vedle do stodoly vás nemusí tolik trápit.

Většina FPS upadá do pomalého stereotypu, díky stále se opakující hratelnosti. Naštěstí Call of Juarez dokázel přinést pár velmi svěžích nápadů. Co by byl Divoký západ bez férových duelů muže proti muži. Na tento duel jste během hry vyzváni hned několikrát. Jedná se vlastně o takovou malou, ale milou minihru. Stačí mít rychlou ruku a přesnou mušku. Dalším zpestřením je celkem netradiční otvírání dveří obou bratrů. Většinou za nimi čekají odměny chtivý banditi, kteří neváhají spustit střelbu. Oba bratři se tak postaví za dveře a na znamení vykopnou dveře. V této chvíli obě postavy drží dvě pistole v obou rukách. Po rozlétnutí pantů se čas zpomalí, a vy máte jen několik chvilek postarat se o chůdaky v místnosti. Čas od času si také stoupnete za pořádný kanón, a to doslova, kdy na vás nabíhají desítky nepřátel a vy je v pohodlí hledáčku za kulometem sklidem kosíte. Jsou to sice maličkosti, ale fungují perfektně.

Na celkovém výborném dojmu se podílí i skvělá grafika. Hra světla se stínem je jedna z nejhezčích jakou jsem kdy viděl. Jedná se dokonce o vlastní grafický engine samotné firmy. Je vidět, že preciznost je hlavním mottem Techlandu. Musím pochválit i dabing postav a jednotlivé zvuky. Puška zní jako puška, voda šplouchá jako voda a vlk vyje jako vlk. Některé hlášky postav jsou velmi vtipné a zlehčují celou vypjatou situaci, jen je škoda že se hlášky začnou po chvilce opakovat. Bohužel se hra nevyhnula i několika chybičkám, které trošičku srážejí hodnocení dolů. Stalo se mi, že se padající voják ze skály náhle zasekl ve vzduchu, kulky z pušky vysely půl metru nad zemí jako na šňůrce. Velmi mne štval systém automatického ukládání, kdy po opakované smrti v jedné velmi tuhé části hry, jsem si po loadingu musel vyslechnout opakovaně minutový rozhovor. Jako by se autosave nemohl spustit až po samotném kecání. Stalo se mi také, že se bratr zasekl na místě a už se napohnul. Musel jsem tak načítat pozici a opakovat celou část levelu znovu. A ještě poslední výtka, proč sakra musí být ta hra tak krátká. Celou jsem jí prošel za necelých 6 hodin. Opětovné hraní je však nasnadě, jelikož se můžete vydat cestou druhého bratra. Navíc na vás po dohráníčeká nová obtížnost a tři extra mise + je tu ještě multiplayer, ale najít někoho, kdo si s vámi zahraje, dá velkou práci.

Přesto se jedná o skvostnou hru, u které jsem se bavil od začátku do konce. Nečekejte žádnou převratnost, jedná se o kus důkladné práce. Hru mohu doporučit všem pařanům, kteří se nebojí hrát návykové a dobré hry. Hra se dá sehnat za poměrně směšný peníz, a vězte že za to tahle hra stojí. Jedna z nejlepších FPS jakou jsem měl tu čest hrát. Hau.

+ Grafika, hratelnost, skvělá akce, stále se něco děje, dabing, design úrovní
– Je to sakra krátký, některé bugy

Call of Juarez: Bound in Blood u nás získal hodnotenie:
9.2/10

Vydavatel: Techland
Singleplayer – Ano
Multiplayer – Ano
Doporučné požiadavky
CPU 3,2 GHz, 1 GB RAM, VGA 256 MB





You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

Pridať komentár